40 / 44
po staré cestě Na třískách, projdeme les, vpravo jsou Jezera, vlevo Šafrána. Je zde krásný pohled
přes hřivické nádraží do středohoří. Při tomto pohledu na sever je vpravo před námi lesík
ukrývající Hlubokou rokli, která končí železničním viaduktem. Dále pak směrem na Hřivice je
Zelená rokle zakončená stejně, ale na opačnou stranu vybíhá tato rokle až pod hájovnu na
Markvarci. Markvarečtí zde říkají Na dolíku. Po krátkém zastavení pokračujeme dál po zmíněné
cestě a dojdeme až k železniční zastávce. Úsek této cesty cca přes kilometr byl vybudován v r.
1961 po zahrnutí úvozu. To mi
bylo 6 let otec dělal agronoma
v JZD,
po
nehodě
na
motocyklu měl obě ruce v
sádře a já jsem stavěl z hrud
malé mohyly, vytyčoval jsem
tak pro buldozeristu pana
Ostrovského trasu nové cesty,
úvoz byl zahrnut byl úzký a pro
nové stroje nevyhovoval. Byla
také přístupnější okolní pole po
obou stranách. Ještě jedna cesta
vede nad tratí směrem na
Hřivice je sice zarostlá a končí
v místech Pod vrchem, kde já
pamatuji chmelnice a ruční
česání,
pálení
pružin.
V místech,
kde
je
zmeliorovaný slabý pramen se říká Ve vinici, nebo taky V Husákojc prděli, to znamená, že zde
kdysi bývala vinice místo k tomu stvořené od západu kryté. Jsme zpět v Konětopech a tím končí
mé vyprávění o místních a okolních názvech. Snad jsem nic nezapomněl, a když jo tak mi to
promiň. Po dohodě mohu článek doplnit.
Studený Vladimír
3