Stráň jako taková byla rozdělena na díly polí třešňovek. Roh bukového lesa s názvem Na
placach. Za lesem byla obecní třešňovka, dále pak Studenejch, Tučkojc, Říhojc, Chlástojc,
Minaříkojc. To je stará čeština jak se zde dříve mluvilo. Hned za vsí vpravo k potoku se říkalo
V planičce, podle toho, že zde kdysi byla planá hrušeň. O sto metrů dál U splavu, jsou zde
pozůstatky, odkud šel tzv. náhon voda v korytě pod statek č. 16 dále mezi statky č. 20 a 21 na
splav na potoce Stříbrný od Pnětluk. Společná voda do rybníka na návsi, nádrže a mlýna. Jinak
původní mlýn údajně stával poblíž splavu u Solopysk, protože místní název kolem potoka
prakticky pod Solopysky je Na rybníkách nebo U rybníků. Mokřady tomu napovídají, že zde
byla soustava rybníků.
Již zmíněný Kout a Průhon, kudy vedla cesta přes trať, přejezd zrušen po vybudování
asfaltové cesty za kanálem vlevo původně ke skládce, která je dnes zrušena. Hluboká rozvětvená
rokle je Šimlov za ním Chlástojc lesík. Cesta pokračuje dále až na horizont, kde se říká Na
lánech, vlevo Prášilka k lesu na Solopysky V smečku, vpravo V koutě u lesa nad Letoviskem,
dále vpravo Jezovčina, před nimi nejvyšší bod je Červený vršek. Zde bych chtěl doplnit, na
návrh domorodců, mladších než-li já, že cíp polí u lesa v Marušce pod verpánem je Kolářojc
prděl. To jsem nevěděl. Pod ním k potoku je Maruška, která je prakticky až k Pnětluckému
mlýnu. Od lesa zpět kolem potoka ke Konětopům je U palouků. Dnes již zarostlá cesta nad
potokem, je původní cesta do Pnětluk.
Silnice na Pnětluky má jednotlivé úseky: Za kanálem, U močidel stejně jako U rákosu,
údolí vpravo jsou Černodola, kolem potůčku Výrovka lesem až pod Výrov, kde se říká v Koňské
rokli. Silnice stoupá do kopce Chejnov, dále padá dolů rovinka u mlýna pak je Malý Chejnov a
jsme v Pnětlukách. Na začátku je Přední konec, domky u potoka Na Křapalce vpravo z návsi je
Zadní konec. Na konci obce směr Domoušice jsou dvě hájovny za potokem a to nejprve Brůdek
a výše pod Pravdou Chanov, obě jsou na katastru Konětopy. Křižovatka Kounov - Domoušice
Na ručičkách. Dále vlevo vede silnice pod Pravdou tzv. Pěkným lesem do Solopysk. To vše je
Konětopský katastr včetně strážních domků kolem trati u Domoušic a hájovny.
Tak jsme se vrátili
zpět do Konětop za kanál,
odkud vede silnice na
Markvarec, údolí vpravo je
V jezerách asi proto, že zde
dříve bylo mokro a močály,
toto končí pod lesem
Beznoskojc rochlí. Pak se
silnice na horizontu v lese
lomí. Vlevo je lesní cesta až
pod Výrov. Vpravo je stará
původní cesta z Markvarce
do Konětop. Pokračujeme dál
a za levou prudkou zatáčkou
je Pod klenkou, podle javoru
klen. Vpravo pod silnicí je
studánka, z které údajně pili
vojáci sovětského výsadku pod vedením mjr.Melnika, vysazeni za druhé světové války do týla
nepřítele.Tato část skupiny s zachránila protože dopadli nad Lipnem, kde se říká Na hertýblu,
připomíná to pamětní deska na skále. Druhá část to štěstí neměla, dopadli západně od Loun Na
Mělcích. V Lounech byla silná posádka Wehrmachtu. U kruháku poblíž Penny, nebo Lidi je
stožár vysokého napětí, kde byla skupinka parašutistů lékařů zastřelena. Mají zde pomníček. To
jsme se dostali daleko od Konětop, ale všechno se vším souvisí. Pojďme tedy zpět do Konětop
2