18 / 44
se do Bdína na Rakovnicku. Do Konětop se vrátil děda jako kočí, tady se
oženil, jeho žena byla rozená Krejzová a pocházela z Kameného Ujezda.
Protože však pocházel ze statlcu a dříve se mezi sedláky na to dost dbalo
dali mu dělat obecního policajta a dostal byív pastoušce na návsiřstála vedle
prodejny).To si já moc dobře pamatuju tam odtud měla teta Márinka Halová
svatbu to mi bylo 6 let. Pak si děda koupil ten domek na stráni (ěp.45) v té
tobě byl již kolář vyučen a jako kolář vydělával dost peněz, na domek také
přispěl a tak jej později dostal. Mám radost, že se o to vše zajímáš v tom
jsme za jedno, já mám tohle moc ráda a jak jdou léta stále na Konětopy
vzpomínám a chodím procházkou až na konec lesa, dívám se vzpomínky
mne tak blaží a utěšují. Jen zachovej svým dětem Tvého paměti rodu.
Takhle to tedy vše začalo a já jsem začal zajímat nejen o fotky, které
mají také v Okresním archivu, ale také o písemné zánznamy, které týkají
Konětop. Začal jsem tedy nepravidelně docházet do okresního archivu v
Lounech, nejprve jsem si zde půjčil pamětní knihu, z které jsou následující
výpisky na dalších stranách a její obsah, je vpodstatě přenesen”Tohoto
souboru. Při bádání v pamětní knize zamnou sám osobně přišel ředitel
Archivu doktor Bohumil Róedl a nabídl mi knihu o Konětopech, kde jsou i
Pnětluky a Markvarec. Po nahlédnutí do této krásné knížky od Franntiška
Štědrého jsem neodolal a začal si dělat výpisky z této a vytvořil jsem
samostatný soubor rovněž s názvem Konětopy, kde je od nejstarších zmínek
až po dobu do roku 1913 popsaná historie, včetně čísel popisných s tím,
kdo kdy je vlastnil. Nabídl jsem toto známým a u některých to skutečně
vzbudilo zájem a soubor si odemne vzali.
Na tomto souboru označeném jako Konětopy JI. je zajímavé nebo spíše
smutné, že v pamětní knize, jsou zápisy někdy |a?příliš stručné, ale také, že
v roce 1945 zápis končí, pak pokračuje až v roce 1977 resp.1978 do roku
1981, pak končí a kníhaje popsána jen do poloviny. Od této doby nikdo do
knihy nepsal a už psát nebude, protože je uložena v Okresním archivu v
Lounech. Nevím, zda-li někdo píše v Konětopech jinou knihu nebo
kroniku,ale myslím, že asi nikdo a to je škoda. Vesnice jako taková
postupně vymírá a stěhují se sem chalupáři. Život v obci není prakticky
žádný, nic se neděje a mezi těmi mladými zdá se mi, není ani zájem o
kulturní život, či veřjně prospěšné práce.
Když jsem se před známými zmínil, že dávám dohormady tento soubor,
tak mi jeden řekl a kolik za to máš. nechtěl mi věřit že to dělám zadarmo a z
vlastní iniciativy. Nemohl to pochopit. Dnes se lidé brzy naučili přepočítávat
vše na peníze, ale to přece všechno nejde. Jsme v tržním hospodářství, ale
myslím že i na úpadku pokud se ducha týče. Bude dlouho .trvat, než-h se
lidé zase najdou, než pochopí, že peníze nejsou vše. Přemýšlejte a jděte do
sebe. Najděte se a vzchopte se ještě je čas.
Teď ale iiž k dalším datům a událostem.
u
i
1
• 5 • !