Obsah
Pnětluky Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1250 vpřídomku Sulislava, syna zvěsta z Pnětluk, purkrabí na hradě Lokti. Název obce se vysvětluje jako ves pnětluků, tj. lidí, kteří silně tlukou do kmenů. Rod zemanů z Pnětluk držel větší díl vesnice celé 14.století. Někdy v té době vznikla poblíž kostela první tvrz, která však v 15. století zanikla. Prvně se uvádí v roce 1377. V předhusické době přešla převážná část vesnice do rukou rodu ze Žerotína. V roce 1437 došlo ke sporu o Pnětluky mezi bratry Mikulášem a Vilémem z Jankova a Benešem z Kolovrat. Vesnice byla opět rozdělena na dva díly, bratři z Jankova však Kolovratovi svůj díl prodali. V roce 1456 se tvrz uvádí již jako pustá. Kolovratové připojili Pnětluky k Ročovu a Pravdě. V roce 1523 získal koupí celé kolovratské panství Děpold z Lobkovic. Za Lobkoviců byla ve vsi v prostoru bývalého panského dvora postavena nová tvrz, která dosud stojí. V 18. století byla přestavěna na sýpku. Roku 1602 prodal Jan Prolhofer z Burgesdorfu Pnětluky Volfovi staršímu z Vřesovic, který sídlil na Novém Hradu. K němuž patřili do roku 1849. Třicetiletá válka vesnici zcela zdevastovala, v roce 1631 - 1647 bylo v obci 8 sedláků a 15 chalupníků a když sem přišli r. 1647 Švédové a tuto tvrz vydrancovali, zůstalo zde 11 usedlostí úplně opuštěných, takže v berní roli z roku 1650 -1653 bylo tu jen 6 osedlých živností včetně dvora, který vlastnil Premonstrántský klášter v Praze.Ostatní usedlosti byly úplně spálené a nikdo se k nim nehlásil. Kostel byl v Pnětlukách už v roce 1363 a až do roku 1414 byl farní, není ale jisté, zda byl ve Starých Netlukách nebo na místě dnešního sv. Matouše, postaveného r. 1756. Po třicetileté válce však zanikl. Škola byla v obci postavena r. 1715. Bylo to čp. 24 a prvním učitelem byl Martin Majer. Nejstarší spolek v Pnětlukách byli hasiči, založeni už roku 1878. Chmelařský spolek vznikl r. 1909, o deset let později pak Sokol.V okresnim archivu je možno studovat obecní kroniku, která podrobně zachycuje události z let 1928 - 1958, vrací se ale také ke starším dějinám. Nejvíce obyvatel měly vždy české Pnětluky v roce 1900 - celkem 636.
Konětopy Název obce se skutečně vysvětluje od topení koní. Obce tohoto jména jsou tři a jejich název je vykládán jako posměšný. Prvně jsou Konětopy uváděny v roce 1357 v souvislosti s poplatkem, který platil kapli v Boru u Ročova. Nejstarším jejich majitelem byl tudíž Albrecht z Kolovrat, zakladatel ročovského kláštera. Někdy v 15. století byly Konětopy připojeny k panství Solopysky, s nímž se dostaly ke hradu Pravda. Roku 1527 získali Pravdu Lobkovicové, kteří ji drželi až do roku 1681, kdy se stala součástí divického panství. To celé i s Konětopy koupili roku 1802 Schwarzenberkové a připojili je k panství Citoliby. V roce 1654 tu hospodařilo šest sedláků a jeden chalupník. Šenk byl ve stavení čp. 16 u Jana Kousalíka. Mlýn v čp. 31 je uváděn už v roce 1690. Už v první polovině 19. století uvádějí příručky Konětopy jako obec s vynikajícím chmelem. Až do roku 1890 chodily děti z Konětop do školy v Hřivicích. Dne 1. ledna 1891 tu byla otevřena jednotřídní škola, jejímž prvním správcem byl jmenován domoušický podučitel Václav Tuháček. Nejstarším spolkem v obci jsou hasiči, založení roku 1894, v roce 1909 vznikla místní pobočka Českého chmelařského spolku. Na návsi v Konětopech stojí pozdně barokní kaplička. V obci se narodil František Štýdl, významný učitel a regionální historik. Nejvíce obyvatel měly vždy české Konětopy v roce 1921 - celkem 365.
Pravda Hrad Pravda náleží mezi ty objekty, jejichž počátky a značná část dějin jsou obestřeny rouškou mlčení historických zpráv. Hrad, jak jej známe z jeho dnešní podoby, lze nesporně spojit se stavební aktivitou rodu pánů z Kolovrat ve 2. polovině 15. století. Jako šlechticke sídlo ztratila význam již v prúběhu 16. století, jako romantická zřícenina se od konce 18. století stává cílem návštěv veřejnosli. V posledních dvou stech letech sloužila hradní zřícenina jako místo konání politických i společenských shromáždění, konaly se zde lidové veselice i ochotnická divadelní představení. V posledních desetiletích se stal hrad kromě návštěv turistú i cílem trampských skupin. Měkký opukový kámen, z něhož je hrad vystavěn, podléhá bohužel značně povětrnostním vlivům a srovnání současného stavu s historickými popisy, vyobrazeními i nejstaršími fotografiemi názorně ukazuje, jak mnoho hradních konstrukcí od prvé poloviny 19. století |
